Dlouhá léta byl český fotbal synonymem zastaralých stadionů s odloupávající se omítkou, mokrými betonovými schody a tribunami pamatujícími socialistické Československo. To se mění, a mění se rychle. Hned několik klubů zároveň připravuje buď výstavbu nového stánku, nebo tak rozsáhlou rekonstrukci, že výsledek bude prakticky stejný. Česko staví stadiony a tentokrát to myslí vážně. Pojďme se podívat na každý projekt zvlášť.


Slavia Praha: Eden pro 45 tisíc, inspirace Liverpoolem a Tottenhamem

Začněme u toho, kdo má aktuálně nejlepší výchozí pozici. Slavia hraje na Fortuna Areně od roku 2008 a stánek v pražských Vršovicích je dodnes největším a nejmodernějším fotbalovým stadionem v zemi. Kapacita 19 370 míst splňuje nejvyšší kategorii UEFA, Eden hostil finále Konferenční ligy, Eura do 21 let i Superpohár. Jenže Slavii to nestačí, a s příchodem nového majitele Pavla Tykače se věci začaly pohybovat.

Podle manželky majitele Ivany Tykač už klub ví, jak bude nový Eden vypadat: vejde se na něj kolem 45 tisíc diváků. To by z Edenu udělalo jeden z největších stadionů ve střední Evropě. Inspirací se stal Liverpool, který přistavoval za plného provozu, a přesně tak chce postupovat i Slavia. Architekti, kteří budou Eden projektovat, mají v referencích stadiony Liverpoolu i Tottenhamu.

Předseda představenstva Jaroslav Tvrdík potvrdil, že varianta rozšíření na 32 tisíc míst je stále realistická a mohla by být hotova do pěti let, tři roky by zabraly projekční, povolovací a přípravné práce, zbývající dva roky samotná stavba. Novější prohlášení majitelky klubu nicméně mluví až o 45 tisících místech.

Rekonstrukce za chodu je podle vedení klubu jedinou možností, protože česká sportovní infrastruktura nenabízí žádnou náhradní variantu srovnatelnou s Wembley. Slavia proto vede diskuze s architektonickými studii, která mají zkušenosti s přestavbami za plného provozu. Největší otázkou zůstává stavební povolení, průměrná doba jeho vydání u velkých staveb v Česku je osm let, což je problém, se kterým si klub bude muset poradit.

Financování bude čistě soukromé, stejně jako tréninkové centrum, i stadion bude financovat majitel klubu. Finální slovo má Pavel Tykač.

Stadion.Blog Credit: Stadiony.blog


Sparta Praha: Strahov, největší projekt v historii českého klubového fotbalu

Sparta jde ještě dál. Letenský klub plánuje zcela nový stadion na Strahově s odhadovanými náklady mezi 4,5 a 5 miliardami korun. Jde o největší plánovanou investici v historii českého klubového fotbalu, a zároveň o projekt, který přesahuje pouhý fotbal.

Stadion nemá sloužit pouze Spartě, v projektu se počítá i s tím, že by na Strahově mohla hrát česká reprezentace, což je vzhledem k dlouhodobé absenci opravdu velkého národního fotbalového stadionu důležitá okolnost. Česká reprezentace dosud hraje domácí zápasy střídavě na Letné a v Edenu, obě arény jsou v evropském kontextu spíše průměrné.

Roky 2026 a část roku 2027 mají patřit projekční přípravě. Ideální začátek stavby se uvádí kolem roku 2029 a dokončení kolem roku 2031. Sparta je nyní ve fázi příprav a chystá mezinárodní architektonickou soutěž. Vedení klubu upozorňuje, že nejde o stavbu na pár let, optimisticky se mluví o roku 2032, opatrnější odhady hovoří o horizontu osmi až deseti let.

Stávající stadion Letná, který prošel rekonstrukcí, nabídne Spartě zázemí do doby, než bude Strahov hotový. Projekt je ambiciózní,složitý a drahý, ale Sparta miliardáře Daniela Křetínského si ho může dovolit.

Credit: Stadiony.blog

Baník Ostrava: Emocionální návrat na Nové Bazaly

Pro ostravské fanoušky jde o emotivně nejsilnější příběh ze všech. Baník musel v roce 2015 opustit legendární Bazaly - stadion, který klub obýval od roku 1959 a kde zažil zlaté časy českého a československého fotbalu. Přesun do Vítkovic fanoušky nikdy zcela neuspokojil. Teď se Baník vrací domů.

Nové Bazaly jsou pro Baník zlomem. Klub se po několika desetiletích vrátí domů, na místo, kde zažil své největší úspěchy a nejkrásnější časy. Architektonický návrh zpracovalo barcelonské studio, stavba vyjde na zhruba 2,5 miliardy korun a nový stadion pojme přibližně 20 tisíc diváků.

Projekt nese název Nové Bazaly a jeho architektura je skutečně impozantní, porota složená ze zástupců města, klubu i nezávislých odborníků vybrala vítězný návrh jednomyslně. Stavba by měla začít v roce 2029 a hotovo by mohlo být v roce 2031. Financování projektu je sdílené mezi městem Ostrava, klubem, Fotbalovou asociací ČR a společností Vítkovice Aréna.

Jednou z komplikací je poddolování oblasti, Ostrava je hornické město a stavba na podzemím postiženém území přináší technické výzvy. Studie proveditelnosti ale potvrdila, že stadion na Bazalech stát může. Pro desítky tisíc ostravských fanoušků je to ta nejlepší zpráva za mnoho let.

Credit: FC Baník Ostrava

 

Zbrojovka Brno: Sny o návratu za Lužánky, největší ambice ze všech

Brněnský projekt je ze všech nejméně jistý, a zároveň nejodvážnější. S příchodem nového majitele Vojtěcha Kačiny se situace v Brně naprosto obrátila. Nový majitel chce pro Zbrojovku postavit nový stadion s kapacitou 25 až 30 tisíc diváků a ve hře je návrat za Lužánky, kde tamní fotbalisté hráli do roku 2001.

Lužánky jsou pro brněnské fotbalové fanoušky místem téměř posvátným. Stadion pamatuje epochu, kdy Zbrojovka hrála o tituly a patřila mezi nejlepší kluby země. Opuštění Lužánek v roce 2001 bylo pro fanoušky traumatem, a případný návrat by byl triumfem.

V listopadu radní města Brna schválili podmínky koncesního řízení na stavbu fotbalového stadionu za Lužánkami. Koncesní řízení politici plánují na srpen 2026. Komplikací je spor o vlastnictví části pozemků, který je třeba vyřešit. Zástupci klubu a hnutí Za Lužánky hovoří o horizontu čtyř až pěti let do případného začátku stavby. Brno je ze všech projektů zatím nejdál od realizace, ale pokud vyjde, půjde o jeden z největších fotbalových stadionů v Česku vůbec.

Credit: Zbrojovka Brno

Bohemians Praha 1905: Ďolíček dostane nový kabát

Bohemians jsou ze všech zmiňovaných klubů nejskromnější, ale o to víc symbolický. Ve Vršovicích probíhají přípravy na rozsáhlou rekonstrukci fotbalového stadionu Bohemians Praha 1905. Na místě aktuálně probíhají přípravné práce.

Ďolíček patří k nejsymboličtějším fotbalovým místům v Praze, malý, hlučný, atmosférický stadion, kde fanoušci sedí téměř přímo na hřišti. Rekonstrukce musí zachovat tuto jedinečnou atmosféru a zároveň splnit moderní bezpečnostní a komfortní standardy. Bohemians nemají ambice stát se megakluby, chtějí jen důstojný stánek pro svůj unikátní fotbal.

Credit: Bohemians

FK Teplice: Stínadla 2.0, a možná i národní stadion

Teplice jsou možná největším překvapením celého přehledu. Tradiční prvoligový klub se projektem s názvem Stínadla 2.0 pustí do komplexní rekonstrukce stadionu Na Stínadlech. Renovovaný stánek bude splňovat ta nejpřísnější kritéria UEFA a bude tak moci hostit i domácí utkání národního mužstva. 

Za ambiciózní vizí stojí nový majitel klubu Milan Kratina, spolumajitel investiční skupiny Accolade. Investice mají podle odhadů klubu dosáhnout až 1,5 miliardy korun. Nový stadion nabídne 37 skyboxů, zcela novou severní tribunu, komerční prostory a moderní zázemí. Po dokončení rekonstrukce dosáhne kapacita stadionu Na Stínadlech přes 14 tisíc míst. 

Rekonstrukce bude probíhat po etapách tak, aby se Teplice nemusely nikam stěhovat a hledat azyl jinde. První přijde na řadu nová severní tribuna, poté zbourání a výstavba hlavní tribuny, nakonec jižní a východní. Pokud se podaří dojednat spolufinancování s městem a Ústeckým krajem, mohlo by být stavební povolení na konci roku 2026 a stadion hotový v roce 2029. 

A ambice Teplic nekončí u čtrnácti tisíc míst. Vedení FK Teplice zvažuje zásadní navýšení projektu, místo původní rekonstrukce na 14 tisíc diváků chce klub proměnit Stínadla v národní stadion vhodný pro velké reprezentační zápasy a mezinárodní turnaje. Ve hře je dokonce kandidatura na evropský šampionát, který by Česko mohlo pořádat společně s Německem. Majitel Kratina připomíná, že Česku chybí stadion pro 50 tisíc lidí plně připravený na velké akce.
„Stínadla 2.0 vnímáme jako investici do budoucnosti města a celého regionu. Věřím, že můžeme vytvořit stadion a sportovní zázemí, které bude sloužit široké veřejnosti a stane se přirozeným centrem sportovního i společenského života," řekl Kratina při představení projektu. Pokud by se nejambicióznější scénář naplnil, Teplice by se z provinčního fotbalového stánku přerodily v jeden z největších stadionů v zemi.

Credit: FK Teplice

Dukla Praha: Nový domov, možná mimo Prahu

Dukla patří k překvapivě ambiciózním projektům. Fotbalová Dukla chystá nový velký stadion, přičemž ve hře jsou lokality v hlavním městě i v jeho okolí, například Letňany nebo Kačerov. Stávající stadion na Julisce je spíše překážkou v cestě než nástrojem k expanzi, kapacita pro fotbalová utkání je omezena na více než osm tisíc míst.

Majitel klubu uvažuje o kapacitě okolo dvaceti tisíc míst. Investice do nového domova klubu by mohla případně činit řádově vyšší desítky milionů eur, tedy jednotky miliard korun. Dukla přitom není jen sportovní projekt, vedení klubu otevřeně mluví o záměru vybudovat moderní fotbalovou akademii světové úrovně a infrastruktura tomu musí odpovídat.

Zajímavostí je, že Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy zobrazuje na svých mapách ikonku možného fotbalového stadionu právě v oblasti Kačerova. Praha by tak mohla mít v budoucnu hned tři moderní fotbalové arény, Eden, Strahov a Duklu.

Co to všechno znamená pro český fotbal?

Pokud se většina popsaných projektů dotáhne do konce, bude mít česká liga do roku 2035 zcela jiné stadiony než dnes. Nové arény přinesou větší příjmy ze vstupného, lepší zázemí pro hráče, atraktivnější prostředí pro sponzory a silnější argument při náboru zahraničních posil.

Podmínky napříč nejvyšší fotbalovou ligou v Česku se nadále vylepšují, k velkým projektům Sparty, Slavie a Baníku se přidává i Plzeň. Česká liga se pomalu, ale jistě vydává cestou, po které před ní šly ligy polská, rakouská nebo dánská, modernizace infrastruktury jako základ pro růst celého fotbalového ekosystému.

Éra starých betonových kolosů definitivně končí. Český fotbal se chystá stavět, a tentokrát ve velkém.