Pravý meziprostor jako hlavní doména
Z distribuční heatpapy je zřejmé, že Karabec v zápase proti Zbrojovce plnil roli falešného křídla s výraznou svobodou pohybu směrem do středu hřiště. Drtivá většiny jeho kontaktů s míčem se odehrávala v prostoru mezi pravou postranní čárou a vertikální osou hřiště na polovině Brna. Vysoká frekvence zapojení dokazuje, že si regularly sbíhal pro míče hluboko do pole, kde pomáhal s překonáváním bloku Zbrojovky a zrychlováním kombinace. Z pravé strany zároveň působil jako primární dodavatel míčů do pokutového území, což dokládá celkově 8 zaslaných centrů z křídelního prostoru i z hlubší pozice. Karabec se navíc nebál vzít odpovědnost na sebe při zakončení. Zaznamenal 4 střelecké pokusy, z nichž 2 zamířil na bránu, přičemž většinu těchto akcí připravil navedením míče z křídla na svou silnější levou nohu.
Deficit v boxu: Pouze 5 % akcí v nebezpečném prostoru
Zatímco mezihra a předfinální fáze vykazují vysoký objem, datový bod srovnávající 58 celkových doteky s pouhými 3 kontakty ve vápně odhaluje Karabcovu hlavní taktickou rezervu. Uvnitř pokutového území totiž zaznamenal pouhé 5,17 % všech svých akcí s míčem. Tato čísla potvrzují, že Karabec v utkání fungoval výhradně jako distributor tvořící z bezpečné vzdálenosti, nikoli jako hráč penetrující šestnáctku. Místo doplňování útočné řady dravými náběhy do druholiniového prostoru nebo zavíráním zadní tyče zůstával před brněnským blokem. Pro obranu Zbrojovky tím byl v samotném vápně snadno čitelný, což výrazně snižovalo jeho přímou gól-očekávanou hodnotu (xG).
